Budapešť se díky svým překrásným památkám může směle řadit mezi nejkrásnější a nejnavštěvovanější města v Evropě. Ne nadarmo je proto také někdy označována jako „Paříž východu“, nebo též „Perla na Dunaji“, za což vděčí právě své architektuře a atmosféře. Důkazem výjimečnosti tohoto města je pak bezpochyby fakt, že je zařazeno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Památky v Budapešti jsou církevního i světského charakteru a případní návštěvníci jistě ocení, že drtivá většina z nich se nachází v centru města, nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Mezi hlavní tři turistické oblasti, kde najdete téměř všechny nejvýznačnější památky v Budapešti, můžeme zařadit Hradní vrch, centrum Pešti s Dunajskou promenádou a Městské sady.
Nejvýznačnější památky v Budapešti
Budapešť je starobylé město s bohatou historií, tudíž není o památky v Budapešti žádná nouze. Pocházejí z různých období, jsou vystavěny v různých architektonických stylech, měly, nebo mají různé poslání a tak podobně. V tomto městě jsou jich zkrátka a jednoduše stovky. Některé jsou zajímavé více, jiné méně. V našich silách bohužel není věnovat se zde naprosto všem. Vybrali jsme proto ty naprosto nejikoničtější památky v Budapešti, které musíte vidět a něco málo o nich napsali. Zde jsou.
PARLAMENT
Parlament v Budapešti je pravděpodobně největším symbolem města a zároveň celého Maďarska. Nalezneme ho na samotném východním břehu Dunaje. Jeho vzhled byl do jisté míry inspirován vzhledem budovy parlamentu Velké Británie – Westminsterským palácem v Londýně. Celkový vzhled je prolnutím několika uměleckých slohů. Vnější vzhled budovy nese především prvky novogotiky, přičemž dominující kopule je vystavěna v novorenesančním slohu. Vnitřní prostory jsou pak řešeny novorenesančním a novobarokním stylem.
Celá stavba byla započata v roce 1885, čemuž o několik let předtím předcházela potřeba vystavět sídlo vlády v nově vzniklém hlavním městě po spojení před tím tří samostatných měst – Budína, Starého Budína a Pešti. Stavba byla dokončena o devatenáct let později v roce 1904. Jedná se o opravdu impozantní stavbu, o čemž vypovídají i čísla týkající se jí. Budova parlamentu je 268 metrů dlouhá a 123 metrů široká a rozkládá se na přibližně 18 tisících metrech čtverečních (bez vnitřních nádvoří). Kupole parlamentu sahá do výšky 96 metrů, což je symbolika spojená s příchodem maďarského národa na území dnešního Maďarska v roce 896. Objekt se může pochlubit téměř 700 místnostmi, 10 nádvořími, 27 branami a 242 sochami a přibližně 40 miliony cihel použitých na jeho stavbu. Na výzdobu pak bylo použito zhruba 40 kilogramů vysoce kvalitního 22 až 23 karátového zlata.
Poměrně zajímavým faktem pak je, že celá budova stojí na masivním plátu betonu zabraňujícím zřícení celé stavby do podmáčeného podloží přilehlé řeky. Tento plát má v nejužším bodě šířku 2 metry, v nejširším pak celých 5 metrů, tedy výšku přibližně dvou pater panelového domu.
Jak si parlament nejvíce užít
Majestátnost a výjimečnost této ikonické památky v Budapešti lze obdivovat zevnitř, zblízka i zdáli. Zainteresovaní mohou využít možnosti pravidelných prohlídek. Nejvíce si však parlamentu užijete v noci při procházce po opačném břehu Dunaje. Naprosto ideálním místem pro pozorování z výšky je Rybářská bašta, která je situována na kopci téměř přímo naproti budově parlamentu.
Oficiální stránky: www.parlament.hu
BUDÍNSKÝ HRAD
Budínský hrad, někdy též Královský hrad, je největší dominantou budínské části města a patří mezi nejnavštěvovanější památky v Budapešti i v celém Maďarsku. Rozkládá se na území jižního výběžku Hradního vrchu a jeho historie sahá až do 13. století, kdy zde vládl uherský král Béla IV. Hrad byl během své dlouhé historie mnohokrát vážně poničen a následně přestavován. Do historie hradu se nevalně podepsali Turci, světové války i vláda komunismu. Přes to všechno byl celý areál nakonec zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (konkrétně v roce 1987), čímž se řadí mezi ty vůbec nejvíc význačné památky v Budapešti.
Navštívit Budínský hrad stojí nejen za prohlídku hradu samotného, ale také kvůli jedinečnému výhledu na Budapešť a budovu Parlamentu. V areálu hradu pak dnes nalezneme celou řadou zajímavých institucí, které i samy o sobě stojí za návštěvu. Za zmínku rozhodně stojí přinejmenším Maďarská národní galerie.
K cestě na hrad lze využít autobus, ale mnohem romantičtějším řešením je využít historickou pozemní lanovku – Budavári Sikló. Její spodní stanici nalezneme u brány do tunelu pod hradem u Řetězového mostu (více informací o něm naleznete na stránce Mosty a ostrovy v Budapešti). Další možností je pak na hrad vystoupat pěšky parkem, který se rozkládá okolo zmiňované dráhy lanovky.
Jestliže už jste na hradě, nezapomeňte navštívit také přilehlou historickou hradní čtvrť a s ní i nedalekou Rybářskou baštu a Matyášův chrám.
Oficiální stránky: www.budavar.hu
Další informace o Budínském hradu
BAZILIKA SVATÉHO ŠTĚPÁNA
Bazilika svatého Štěpána se nachází v samotném centru města a jedná se o jednu z jeho předních dominant. Jméno nese podle uherského panovníka a vůbec prvního maďarského svatořečeného Štěpána I. Svatého, který uherský stát také založil. Ostatně jedna z bočních kaplí chrámu ukrývá vzácnou relikvii. Tou je mumifikovaná ruka tohoto krále. Relikviář s tímto ostatkem je v kapli přístupný i veřejnosti.
Samotná stavba je vystavěna v neoklasicistním stylu a s její výstavbou se začalo v polovině 19. Století. Výstavba byla zpomalena zřícením kopule v roce 1868 a svého dokončení se tak dočkala až v roce 1905. Nejmajestátnější částí baziliky je zmíněná mohutná kopule čnící do výšky 96 metrů. Je to symbolická výška spojena s datem příchodu maďarského národa na území dnešního Maďarska v roce 896. Okolo kopule vede ochoz, který je za mírný poplatek zpřístupněn veřejnosti a jedná se o jednu z nejlepších vyhlídek na město, odkud uvidíte mnohé památky v Budapešti pěkně z výšky.
Interiér je bohatě vyzdoben obrazy a sochami, avšak celému vnitřnímu prostoru vévodí především obří varhany čítající na 6 tisíc píšťal. Rozměry baziliky svatého Štěpána činí přes 87 metrů na délku a přibližně 55 metrů na šířku, což ho činí zdaleka největší sakrální stavbou v celém městě s kapacitou okolo 8,5 tisíc věřících. Ve dvou věžích lze pak nalézt celkem 6 zvonů, z nichž největší je těžký 9250 kilogramů a v průměru má 240 centimetrů. Pojmenován je Velký zvon svatý Štěpán a jedná se o největší zvon na území Maďarska.
Oficiální stránky: www.bazilika.biz
Další informace o Bazilice svatého Štěpána
RYBÁŘSKÁ BAŠTA
Rybářská bašta se řadí mezi památky v Budapešti, které u některých místních nemají příliš pochopení. Důvodem je především to, že ačkoliv se stavba tváří poměrně staře, byla ve skutečnosti vybudována na přelomu 19. a 20. století. I její značně „romantický“ styl a uspořádání nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o objekt sloužící k obraně, kterým bašty ve středověku byly. Faktem ovšem je, že vyvýšenina, na které Rybářská bašta stojí, byla ve středověku rybáři bráněna a jedná se tak o stavbu symbolizující jejich úsilí v tomto směru.
Stavba je vystavěna v kombinaci novorománského a novogotického stylu a čítá celkem sedm věží (symbolizujících sedm maďarských kmenů) a je propojující chodníky. Mnohými je považována za kýč, ale co jí nelze upřít, je naprosto jedinečný výhled na budovu parlamentu a vlastně celou Budapešť. V její naprosté blízkosti se pak nachází za zhlédnutí stojící Matyášův chrám.
Oficiální stránky: www.budavar.hu
Další informace o Rybářské baště
VRCH GELLÉRT
Vrch Gellért, nebo také Gellértova hora je skalní vyvýšenina přímo na západním břehu Dunaje mezi Mostem svobody a Alžbětiným mostem. Je odsud jeden z nejlepších pohledů na Budapešť, a to prakticky na všechny světové strany. Na samotném vrcholu hory se nachází takzvaná Citadela, což je pevnost vybudována v polovině 19. století Habsburky. Dnes v ní nalezneme vojenské muzeum. Před citadelou bylo po druhé světové válce postaveno majestátní Sousoší svobody oslavující vítězství ruských vojsk. Sousoší jako takové je složeno ze sochy řecké bohyně vítězství Niké posazené na vysokém podstavci a dalších dvou soch reprezentujících boj proti zlu a pokrok.
V parku, který dnes území hory pokrývá a na úpatích hory nalezneme další zajímavosti, pamětihodnosti a památky v Budapešti. Tou první je bezesporu Gellértův památník sestávající se ze sochy svatého Gellérta a půlkruhové kolonády s fontánou. Památník nalezneme na kopci těsně nad Alžbětiným mostem, odkud sem vede schodiště. Na opačné straně u Mostu svobody pak do nitra kopce ústí vchod do Gellértovy jeskyně, v jejichž útrobách se dnes nachází neobyčejný jeskynní kostel. Hned naproti vchodu do jeskyně pak stojí socha svatého Štěpána, slavné Gellértovy lázně a zmiňovaný Most svobody. Kromě Gellertových lázní jsou v blízkosti vrchu i další lázně napájené termálními prameny z tohoto vrchu – lázně Rudas a lázně Rác.
Další informace o Vrchu Gellért
AQUINCUM
Aquincum je pozůstatek starobylého města a vojenského tábora Římského impéria, který leží v historické části Budapešti ve Starém Budíně zhruba 2 kilometry severně od Markétina ostrova. Název město získalo polatinštěním keltského názvu Ak-ink, což přeloženo do češtiny znamená „vydatná voda“. To je spojeno s výskytem termálních pramenů v této oblasti.
Město začalo vznikat na začátku 1. století po Kristu (Aquincum se díky tomu řadí mezi nejstarší památky v Budapešti), kdy zde byl vystavěn nejprve dřevěný vojenský tábor. Postupem času však začalo nabírat na strategické důležitosti z hlediska obrany říše před nájezdníky plenící tuto oblast. Dřevěný tábor byl proto přestavěn na kamenný a bylo sem přesunuto také několik tisíc vojáků. Díky tomu se z Aquinca stalo hlavní město chránící Římskou říši ze severu. Tím opět narostlo na jeho významu a kromě rozvíjející se vojenské části města, začala vznikat také civilní čtvrť, kam přicházeli řemeslníci, prodejci a úředníci. To s sebou přineslo výstavbu měšťanských domů, obchodů, chrámů a lázní. Začátkem druhého století se město stalo dokonce hlavním městem Dolní Panonie a podle odhadů zde tehdy žilo až 15 tisíc obyvatel.
Až do konce 3. století význam města stále rostl, avšak poté začal pomalu upadat. V první polovině 5. století pak Římané zcela odcházejí a nechávají město napospas nájezdnickým kmenům.
Mezi hlavní atrakce této památky v Budapešti dnes patří zbytky amfiteátru, hrobek, soch a mozaikových podlah. V areálu dnes stojí také muzeum, ve kterém najdete historické artefakty nalezené v této lokalitě. Mezi perly této sbírky patří vzácné a unikátní vodní varhany.
Oficiální stránky: www.aquincum.hu
CHRÁM SVATÉHO MATYÁŠE
Chrám svatého Matyáše nalezneme kousek od Budínského hradu, a to hned vedle Rybářské bašty. Tento chrám patří mezi památky v Budapešti, které mají poměrně pohnutou historii. Původně zde byl románský kostel vystavěn již na začátku 11. století uherským králem svatým Štěpánem, avšak po nájezdech Mongolů z něj prakticky nic nezbylo. Znovu byl vystavěn v druhé polovině 13. století a pojmenován byl Kostel Pany Marie. V době rozmachu Osmanské říše však Turci zabrali i oblast dnešního Maďarska včetně Budína a tento římskokatolický svatostánek přestavěli na mešitu. Po odchodu Osmanů byla katedrála přestavěna v barokním stylu, avšak spokojenost s jejím novým vzhledem nebyla velká. Na konci 19. století tak byl chrám přestavěn znovu, tentokráte v novogotickém stylu ve snaze vtisknout mu jeho původní vzhled. Kostel byl pak ještě vážně poškozen v průběhu druhé světové války, a tak se v období 50. až 70. let minulého století dočkal další rozsáhlé rekonstrukce.
Současný název Chrám svatého Matyáše získal svatostánek v 19. století na počest Matyáše Korvína, který svého času podporoval a financoval rekonstrukce a rozšiřování baziliky. Dnes zde mimo jiné nalezneme také muzeum, ve kterém lze vidět repliky korunovačních klenotů a královské roucho. V kryptě potom narazíme na historickou klenotnici a rytířský sál, kde jsou uschovány královské dokumenty a relikvie svatých.
Venku z východní strany kostela je překrásný výhled na Dunaj, Budapešť a především zde nalezneme bezpochyby nejlepší vyhlídku pro pozorování budovy Parlamentu.
Oficiální stránky: www.matyas-templom.hu
Další informace o Chrámu svatého Matyáše
ANDRÁSSYHO TŘÍDA
Andrássyho třída je nejznámější a nejvýstavnější ulice Budapešti, která se přes více jak dva kilometry táhne od Baziliky Svatého Štěpána až k Náměstí hrdinů. Po celé její délce se přímo pod povrchem nachází linka M1 budapešťského metra hovorově nazývaná Földalatti. Ta z místního metra činí nejstarší metro v kontinentální Evropě a jež je součástí světového dědictví UNESCO. Linka je v běžném provozu a je možné do ní z této ulice vstoupit hned na sedmi stanicích.
Na Andrássyho třídě nalezneme bezpočet luxusních butiků předních světových značek, množství restaurací a kaváren, řadu muzeí a galerií, mnoho státních budov, velvyslanectví a paláců, z nichž se některé řadí mezi význačné památky v Budapešti. Nejzajímavější stavbou je zřejmě majestátní budova Státní opery.
Původním záměrem při její výstavbě, která proběhla v 70. letech 19. století, bylo ulehčit dopravě v této oblasti. O frekventovanou dopravní tepnu v této části města se jedná i dnes, a tak je třeba při procházce počítat s čilým dopravním ruchem a množstvím projíždějících aut.
Další informace o Andrássyho třídě
HRAD VAJDAHUNYAD
Hrad Vajdahunyad, stejně jako Rybářská bašta a Náměstí hrdinů s Památníkem tisíciletí, patří mezi památky v Budapešti, které byly vybudovány k oslavám tisíce let od obsazení Karpatské kotliny maďarskými kmeny, která se konala roku 1896. Nachází se v Městských sadech a je perfektně viditelný právě z Náměstí hrdinů, což byl také účel. Sloužil totiž jako kulisa oslav. Na rozdíl od dvou na začátku zmiňovaných památek se však nepočítalo s tím, že by zde měl stát natrvalo a měl být po čase odstraněn. Z tohoto důvodu byl prapůvodně postaven ze dřeva a papíru. Maďaři si ho ovšem oblíbili natolik, že bylo rozhodnuto o jeho seriózní výstavbě z kamene a cihel. Stavba byla započata roku 1904 a dokončena byla v roce 1908.
Stavba samotná je propojením, do jisté míry možná slepeninou, několika architektonických stylů, a to stylu románského, gotického, renesančního a barokního. Nejdominantnější částí celé stavby je gotické křídlo, které je replikou starého maďarského hradu. Ten dnes leží na rumunském území a podle něj je celá stavba také pojmenována – Vajdahunyad. Dnes se ve vnitřních prostorách hradu nachází Maďarské zemědělské muzeum, což je mimochodem největší muzeum tohoto zaměření v Evropě.
Jak již bylo řečeno, hrad se nachází na dohled od Památníku tisíciletí, a tak je odsud kousek do ZOO, Szechényiho lázní či na Andrássyho třídu.
Další informace o Hradu Vajdahunyad
VELKÁ SYNAGOGA
Velká synagoga, nazývaná také někdy Synagoga v ulici Dohány je největší synagogou Evropy a čtvrtou největší synagogou světa, což ji řadí mezi vrcholné židovské památky v Budapešti i celém Maďarsku. Dlouhá je 75 metrů, široká 27 metrů a vysoká téměř 44 metrů. Její kapacita činí přesně 2964 míst k sezení, která jsou striktně rozdělena pro muže a ženy v poměru 1492 míst pro muže a 1472 míst pro ženy. S její stavbou se začalo v roce 1854 a dokončena byla o pět let později v roce 1859. Vystavěna je v maurském stylu, ale najdete na ní také prvky románské, gotické a byzantské architektury. Její téměř přesnou repliku lze nalézt ve městě New York ve čtvrti Manhattan a je jí takzvaná Centrální synagoga.
K synagoze dnes náleží i několik sousedících objektů a tvoří tak pomyslný komplex. Kromě synagogy zde nalezneme hřbitov, památník, chrám hrdinů a židovské muzeum. Zmiňované muzeum dnes stojí na místě, kde stál rodný dům Theodora Herzla. Theodor Herzl byl ve své době nejdůležitějším zástupcem sionismu a je duchovním otcem židovského státu Izrael. Byl to on, kdo s myšlenkou jeho založení přišel.
Velká synagoga se nachází v centru města v části Pešť a v minulosti tvořila pomyslnou hranici tehdejšího židovského ghetta. Od jihozápadního konce Andrássyho třídy je to k ní přibližně 600 metrů a od Alžbětina mostu pak zhruba 900 metrů pěšky.
Oficiální stránky: www.dohany-zsinagoga.hu
Další informace o Velké synogoze >>>
JUBILEJNÍ LINKA METRA
Jubilejní linka metra v maďarské Budapešti takzvaná Földalatti Vasút je druhým nejstarším metrem světa, a to hned po tom Londýnském. Uvedena to provozu byla již v roce 1896, což je jen pro představu o skoro 80 let dříve, než bylo otevřeno metro v Praze. Důvody k jejímu vybudování byly dva. Ten první a veskrze praktický vyplýval z neutěšené dopravní situace v této lokalitě, kterou mělo vyřešit právě metro. Druhým důvodem pro její výstavbu byly, stejně jako třeba v případě Rybářské bašty či Hradu Vajdahunyad, oslavy milénia.
Dnes je linka zařazena na seznam kulturního dědictví UNESCO, což ji z hlediska historické hodnoty jednoznačně řadí mezi ty vůbec nejdůležitější památky v Budapešti. Zařazena byla jednak kvůli době svého vzniku, ale také díky svému řemeslnému a uměleckému zpracování. Na stanicích najdeme podpěrné sloupy s dekorativními prvky vyrobené z litiny, nápisy stanic vypálené do keramických dlaždic (těmi jsou jinak vykládané prakticky celé stanice) a řadu secesní výzdoby.
Földalatti není úplně klasické metro, jak ho známe dnes, čehož si všimnete ihned poté, co ho navštívíte. Při vstupu do něj totiž prakticky jen sejdete o pomyslné patro níž a už stojíte na nástupišti. Nejsou zde žádné desítky metrů pod povrchem ukryté tunely a nekonečné eskalátory. Linka totiž vznikla tak, že se „jen“ vyhloubil dostatečně široký a dlouhý výkop, který se po vybudování infrastruktury zakryl.
Většina linky vede pod slavnou Andrássyho třídou a dnes má celkem 11 zastávek. Plánuje se však její prodloužení severovýchodním směrem. Spíš než s historickým názvem Földalatti Vasút se setkáte s označením M1, nebo Žlutá linka.
Stanice na Jubilejní lince
Zde je seznam stanic linky, z nichž některé mohou být ideálním výchozím bodem, odkud můžete vyrazit prozkoumávat některé další slavné památky a atrakce v Budapešti (uvedeny u každé stanice za pomlčkou):
- Vörösmarty tér
- Deák Ferenc tér
- Bajcsy-Zsilinszky út – Bazilika svatého Štěpána
- Opera – Maďarská státní opera
- Oktogon
- Vörösmarty utca – Dům teroru
- Kodály körönd
- Bajza utca
- Hősök tere – Náměstí hrdinů, Muzeum krásných umění, Dům umění
- Széchenyi fürdő – ZOO Budapešť, Lázně Szechényi
- Mexikói út
Další informace o Jubilejní lince metra
NÁMĚSTÍ HRDINŮ
Náměstí hrdinů, na kterém se nacházejí některá význačná muzea a památky v Budapešti, nalezneme mezi Městskými sady a Andrássyho třídou, na jejíž stranu je také nasměrována celá dominanta náměstí. Tou je Památník Tisíciletí. Jméno památníků souvisí s důvodem, proč byl on a celé náměstí vybodováno, a to při příležitosti oslav tisíce let od příchodu maďarských kmenů na území Karpatské kotliny v roce 896.
Památník Tisíciletí má několik částí. Tou hlavní je uprostřed náměstí umístěný a 36 metrů vysoký sloup. Na jeho vrcholu stavitelé usadili sochu archanděla Gabriela, který v rukou svírá apoštolský kříž a svatoštěpánskou korunu králů. Na podstavci paty sloupu je pak sedm jezdeckých soch. Ty znázorňují maďarská knížata, v jejichž čele stanul kníže Arpád. Další nepřehlédnutelnou částí památníku je kolonáda tvořená dvěma čtvrtkruhovými křídly umístěnými za sloupem. Na podstavcích těchto dvou křídel můžeme vidět dalších 14 soch významných osobností maďarské historie, především pak uherských králů. Před sloupem je potom umístěn ještě hrob neznámého vojína. Ze severozápadu a jihovýchodu je Náměstí hrdinů ohraničeno dvěma impozantními budovami. Jedná se o Muzeum krásných umění a Dům umění.
V přilehlých Městských sadech pak najdeme některé hojně navštěvované atrakce a památky v Budapešti, které rozhodně stojí za návštěvu a vidění. Tou první jsou proslulé lázně Széchenyi, v jejichž venkovních termálních bazénech nikomu není zima ani v těch největších mrazech. Zvlášť pokud máte děti, nesmíte vypustit návštěvu krásné Budapešťské ZOO. Jestli se pak chcete jen tak trochu projít, udělejte si malou procházku kolem magického zámku Vajdahunyad.
Další informace o Náměstí hrdinů
MAĎARSKÁ STÁTNÍ OPERA
Maďarská státní opera se řadí mezi architektonicky nejlákavější památky v Budapešti. Postavena je v novorenesančním slohu s prvky baroka. Na její výstavbě a výzdobě se podíleli ti největší maďarští umělci tehdejší doby. Jak z venku tak zevnitř se v mnohém dosti podobá Národnímu divadlu v Praze, které má ovšem výrazně méně sedadel.
Stavební práce započaly roku 1875 a dokončení se opera dočkala v roce 1884, kdy byla také slavnostně otevřena. Její stavbu inicioval císař František Josef I. s cílem předčít operní domy v Drážďanech či Paříži, což se nakonec také částečně povedlo. Budova je jednou z nejkrásnějších novorenesančních staveb Evropy a kvalitu její akustiky údajně předčí jen ta milánská a pařížská. Kapacita sálu je necelých třináct set diváků a jedná se tak o jednu z menších oper svého druhu. To je údajně jeden z důvodů oné vynikající akustiky. Kromě překrásné výzdoby, obrazů, výmaleb a soch mohou návštěvníci obdivovat také obří třítunový lustr vyrobený z bronzu, který visí ze stropu hlavního sálu. Za povšimnutí stojí také honosná královská lóže.
Budovu nalezneme na výstavní Andrássyho třídě jen pár minut chůze od Baziliky svatého Štěpána. Veřejnou dopravou se sem dostaneme pomocí historické linky metra M1, když vystoupíme na stanici s příznačným názvem Opera.
Oficiální stránky: www.opera.hu
Další informace o Maďarské státní opeře
Další památky v Budapešti
- Římský vojenský amfiteátr
- Herkulova vila
- Gül Babova hrobka a zahrada
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Várkert Bazár
- Rumbachova synagoga
- Synagoga na Kazinczyho ulici
- Hradní tunel
- Středověká budínská synagoga
- Zámek Nagytétény
- Památník tisíciletí
- Jákská kaple
- Hlavní ulice (Fő utca)
- Citadella
- Památník svobody
* Základní informace o těchto památkách naleznete na hlavní stránce tohoto webu v sekci Co vidět a dělat v Budapešti.
