Budapešť rozhodně patří mezi nejkrásnější města Evropy a i z tohoto důvodu se jedná o nejnavštěvovanější destinaci v celém Maďarsku. Díky své kráse získala celou řadu přízvisek jako třeba „Královna na Dunaji“. Byť je její atmosféra a architektura jiná než v Praze, v mnohém vám bude naše hlavní město připomínat, a to minimálně svou polohou na řece, na kopci nad řekou stojícím hradem, množstvím mostů a ostrovů a k procházkám vybízejícími nábřežími.
Jak se do Budapešti dopravit
Vzhledem k tomu, že Budapešť, respektive Maďarsko není od České republiky nijak zvlášť daleko, je možné se sem dostat relativně rychle a pohodlně prakticky všemi běžnými dopravními prostředky. Praktičnost a rychlost jednotlivých dopravních prostředků bude do značné míry záležet jednak na vašich osobních preferencích a o nic méně také na tom, ze kterého kouta naší země do Budapešti pojedete. V obecné rovině se však dá říci, že doprava autobusem, vlakem, letadlem i autem je možná a smysluplná.
Autobusem
Za obecně nejschůdnější způsob dopravy do Budapešti se dá považovat autobus. Tento způsob je relativně levný a rychlý, hodně flexibilní a člověk má možnost během cesty i něco udělat, nebo se vyspat. Cesta autobusem na trase Brno – Budapešť trvá zhruba 5 hodin, na trase Praha – Budapešť pak okolo 7 hodin. Pokud si jízdenku koupíte dostatečně včas a nebudete ji kupovat na poslední chvíli, můžete se s cenou dostat i výrazně pod tisíc korun (dohromady za cestu tam i zpět). Na českém trhu operuje řada dopravců obsluhující linku do Budapešti. Mezi ty největší a nejspolehlivější společnosti řadíme Eurolines, FlixBus a RegioJet Student Agency. Každá z nich jezdí do a z maďarské metropole každodenně, a to hned několikrát. Tito tři dopravci dohromady vypraví každý den více než 10 spojů tam a 10 spojů zpět.
Autobusové linky do Budapešti
| Společnost | Počet spojů denně | |
EUROLINES |
2 | VYHLEDAT SPOJ |
FLIXBUS |
2 | VYHLEDAT SPOJ |
REGIOJET |
5 až 7 | VYHLEDAT SPOJ |
Vlakem
Další možností jak se do Budapešti dostat, je využít železnici. Pokud pojedete přímým spojem, pak se doba trvání jízdy z Prahy i Brna víceméně shoduje s tou při využití autobusové přepravy. Vlak má však oproti autobusu jednu velkou výhodu. Máte totiž možnost cestovat vlakem jedoucím přes noc a v něm si zarezervovat lůžkové kupé. To znamená, že se můžete během cesty plnohodnotně vyspat a ráno se čerství probudit v cíli vaší cesty.
Při koupi vlakové jízdenky doporučujeme řídit se následujícími tipy:
- Jízdenku kupujte pokud možno co nejvíce dopředu. Čím dříve ji zakoupíte, tím bude cena nižší. Při koupi na poslední chvíli se může cena vyšplhat hodně vysoko.
- Není-li to nevyhnutelné, vyvarujte se nákupu na přepážce přímo na nádraží. Cena bývá daleko vyšší, než je tomu na internetu.
- Dobře se informujte o aktuálních akcích a slevách a ptejte se po nich. Dost často se stává, že lze Budapešť vlakem navštívit za výrazně menší náklady, než kolik vám řekne paní na přepážce, nebo aplikace na internetu. Příkladem budiž třeba takzvaná „Včasná jízdenka“, o níž mnoho cestovatelů neví.
Letadlem
Patříte-li mezi ty, kteří jsou ochotni utratit nějakou tu korunu navíc, aby se nemuseli kodrcat hodiny po silnici, nebo kolejích, pak je samozřejmě možné využít přímého leteckého spoje na trase Praha – Budapešť. Let trvá necelou hodinu a půl, a pokud provedete rezervaci včas, můžete se s cenou za zpáteční letenku dostat i pod tři tisíce korun. Je to však dosti závislé na sezóně a aktuální situaci na trhu. To v praxi znamená, že můžete za letenku zaplatit i více než dvojnásobek.
Budapešťské letiště
Zdejší letiště nese oficiální název Mezinárodní letiště Ference Liszta Budapešť (dříve Budapest Ferihegy) se zkratkou BUD. Nachází se zhruba 12 kilometrů jihovýchodně od centra města. Najdeme zde celkem dva terminály, a to 1 a 2. Terminál 2 je přitom rozdělen na dvě části – 2A a 2B. Hlavní základnu zde má maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air.
Cesta z a na Letiště
Pro bezproblémový průběh cesty z letiště, respektive na letiště je nutné znát číslo terminálu. Důvodem je poměrně nešťastné umístění terminálů vzhledem k navazující dopravě. Zatímco terminál 1 je přímo napojen na vlakovou dopravu, u terminálu 2 to neplatí.
Cesta z a na terminál 1
Zcela nejlepší je využít vlak, jehož stanice se nachází jen pár set metrů od terminálu. Intervaly v nichž jezdí, jsou poměrně krátké a není třeba se bát dlouhého čekání. Jízda trvá cca 30 minut. Jednosměrná jízdenka vyjde zhruba na 40 korun. Druhou možností je linka autobusu číslo 93, který vás doveze na konečnou stanici metra Kőbánya-Kispest (M3 – modrá), odkud se už dostanete přímo do centra. Cena lístku je obdobná jako u vlaku. Nakonec je možné využít též služeb taxi, nebo soukromých přepravních společností používajících mikrobusy. Je však třeba počítat s cenami v řádech stokorun za jednu cestu.
Cesta z a na terminál 2
Jak již bylo řečeno, terminál 2 není přímo napojen na vlakovou dopravu. Nejlepší je proto přepravit se autobusovou linkou 200E na konečnou stanici metra Kőbánya-Kispest (stejně jako linkou 93 z terminálu 1) a odtud pokračovat dál. I zde jsou k dispozici taxi a mikrobusy.
Autem
Do Budapešti je pochopitelně možné vyrazit i po vlastní ose autem. Konkrétní trasa a délka cesty se bude lišit v závislosti na tom, odkud pojedete, ale z většiny míst v naší zemi povede trasa přes Brno. Z Brna je pak možné jet buď přes Bratislavu (Slovensko), nebo Vídeň (Rakousko). Cesta přes Bratislavu je kratší a obecně i rychlejší (trvá něco málo přes 3 hodiny), avšak aktuální dopravní situace může zapříčinit, že jinak o hodinu delší cesta přes Vídeň, bude nakonec rychlejší. S tímto problémem vám však před zahájením cesty bezpochyby pomůže vaše navigace.
Pakliže vaše volba dopravního prostředku padne na automobil, nesmíte zapomenout na fakt, že budete potřebovat příslušné dálniční známky. Dálniční známku budete potřebovat jak u nás a v Maďarsku, tak v obou tranzitních zemích Rakousku a Slovensku. V tomto ohledu se situace ve všech zmíněných zemích prakticky každoročně mění a tak doporučujeme zjistit si aktuální situaci na internetu, respektive na oficiálních webových stránkách úřadů příslušných zemí.
Ubytování v Budapešti
Budapešť je velké a turisty celoročně hojně navštěvované město. Nabídka ubytování je zde tudíž maximálně široká, a to své si zde dle svých přání a možností najde naprosto každý. Je tedy naprosto jedno, zda hledáte nízkonákladový nocleh ve sdíleném pokoji v hostelu, nebo luxusní pokoj v hotelu světové úrovně, který vám zajistí ten nejexkluzivnější možný spánek. Obojí a vše mezi tím Budapešť nabízí. Jinými slovy, noc vás může stát 150, nebo taky 10000 korun.
Pro vyhledání ubytování, které nejvíce vyhovuje vašim potřebám a finančním možnostem, doporučujeme navštívit portál Booking.com. Tento mezinárodní rezervační ubytovací web používáme pro veškeré naše cesty v rámci České republiky i celého světa a vždy jsme byli s jeho službami nanejvýš spokojeni. Koneckonců se jedná o největší a nejoblíbenější rezervační ubytovací portál na světě. Je kompletně v češtině (je možné zvolit z více jak 40 jazyků), což ocení především ti, kteří neovládají žádný cizí jazyk. Při vyhledávání ubytování je možné používat různá kritéria a řazení, což usnadní a urychlí nalezení toho pravého noclehu.
3 ubytovací tipy
- Rezervujte si nocleh s dostatečným předstihem. Má to dva důvody. 1A: Čím dříve si ho začnete hledat, tím širší bude nabídka. Jako první mizí ty nejlepší pokoje. 1B: Kratší doba mezi rezervací a dobou pobytu značí větší naléhavost z vaší strany, což vede k vyšší ceně.
- Vyhněte se době, kdy se ve městě konají velké akce, pokud nemáte v plánu se jich sami zúčastnit. Hotely a hostely o významných akcích vědí a automaticky v době jejich konání vyhání ceny na maximum, neboť vědí, že bude zájem o ubytování enormní.
- Bedlivě čtěte podmínky ubytování. Zdánlivě dražší hotel/hostel může v rámci ceny nabízet řadu výhod, které mohou v konečném důsledku znamenat, že je daleko lepší volbou, než zdánlivě levnější konkurent. To se týká stravy, bezplatného přístupu do lázní, letištního transferu, celodenní nabídky nápojů zdarma, zvýhodnění a slev na různé aktivity a atrakce a tak podobně.
Festivaly a události
V Budapešti je každoročně pořádáno nepřeberné množství nejrůznějších festivalů, koncertů, sportovních událostí, výstav, trhů a jiných akcí, z nichž některé mají nezanedbatelný mezinárodní význam. Jmenujme alespoň ty tři nejvýznamnější.
Budapešťský jarní festival (duben)
Tento hudebně-kulturní festival je každoročně pořádán již od roku 1981 a dlouhodobě patří mezi největší kulturní akce v Maďarsku. Probíhá několik dní na několika místech ve městě a představí se na něm mnoho místních i zahraničních umělců. Zastoupenými žánry jsou jazz, klasická hudba, opera, folk, world music, divadlo, tanec a literatura.
Sziget Festival (srpen)
Sziget Festival se řadí mezi největší hudební festivaly světa a ročně ho navštíví okolo 400 tisíc návštěvníků s více než 70 zemí. Koná se na ostrově Óbudai v centru Budapešti, a to od roku 1993. Zaměřen je především na pop, rock, world music a elektronickou hudbu, ale vystupují zde i interpreti hrající jazz, metal, folk, blues a klasickou hudbu.
Budapešťský mezinárodní festival vín (září)
Mezinárodní festival vín konaný v Hradní čtvrti patří mezi nejprestižnější akce svého druhu v zemi. Každý rok přiláká několik desítek tisíců návštěvníků, kteří se zde mimo jiného mohou zúčastnit vinařské univerzity, aukce vín, sklizňového průvodu, vinařského trhu a mnoha doprovodných kulturních akcí.
Počasí a klima
V Budapešti panuje mírné přechodné klima, které některými svými projevy může připomínat klima subtropické. Léto zde trvá zhruba od května do poloviny září a během jeho vrcholu mohou teploty šplhat hodně vysoko (sporadicky atakují i 40 °C). Typické jsou náhle průtrže mračen, a to především v květnu a červnu. Letní vydatnost slunečního svitu se vyrovná mnoha středomořským oblastem (celkový počet hodin slunečního svitu se pohybuje okolo 2000 ročně). Zimy trvající od listopadu do začátku března jsou chladné až mrazivé s nedostatkem slunečního svitu. Sněžení se v menší, či větší míře objevuje téměř každý rok. Podzimy jsou krátké a trvají od poloviny září do konce října. Typické jsou dlouhé slunečné dny s minimem srážek a příjemné teploty. Jarní měsíce březen a duben se vyznačují postupným nárůstem průměrných denních teplot a celkově příjemným jarním počasím.
Geografie a demografie
Budapešť je maďarským hlavním městem a najdeme ji na severu země přibližně 40 kilometrů jižně od hranic se Slovenskem. Zároveň je také městem největším a představuje politické, obchodní, kulturní a průmyslové centrum celé země. Má přibližně 1,8 milionu obyvatel a celá spádová oblast je domovem pro téměř 3, 5 milionem lidí, což představuje celou třetinu veškerého obyvatelstva Maďarska. Největšími národnostními menšinami, které zde trvale žijí, jsou Němci (18 tisíc), Rumuni (6 tisíc), Číňané (5 tisíc), Rusové (3 tisíce) a Slováci (2,5 tisíce).
Město se rozkládá na obou březích řeky Dunaje a jeho rozloha činí 525 kilometrů čtverečních (hustota zalidnění se pohybuje okolo 3300 obyvatel na kilometr čtvereční). Samotná oblast má dlouhou a bohatou historii, avšak město jako takové vzniklo až v roce 1873 spojením Budína (Buda) a Starého Budína ležících na západním břehu Dunaje a Pešti (Pest) ležící na břehu východním. Odtud také název města Budapešť vzniklý spojením Buda a Pest.
Administrativní členění
Zcela poprvé byla Budapešť rozdělena na celkem 10 obvodů v roce 1873, tedy v době kdy toto město vzniklo spojením Budína, Starého Budína a Pešti. K druhému členění na 22 městských částí došlo v roce 1950. Od roku 1994 až do dneška je pak Budapešť rozdělena na 23 městských částí. Ty nesou jednak jedno, či víceslovné pojmenování a také číselné označení římskou číslicí. Číslice jsou jednotlivým městským částem přiřazeny v jakési přibližné spirále vinoucí se ve směru hodinových ručiček od středu města k jeho krajům.
Městské části a jejich počet obyvatel, rozloha a hustota zalidnění
Nejvyšší počet obyvatel: Újbuda XI – 145 tisíc
Nejnižší počet obyvatel: Soroksár XXIII – 20 tisíc
Největší rozloha: Rákosmente XVII – 54,83 km²
Nejmenší rozloha: Erzsébetváros VII – 2,09 km²
Nejvyšší hustota zalidnění: Erzsébetváros VII – 31 tisíc osob na km²
Nejnižší hustota zalidnění: Soroksár XXIII – 500 osob na km²
Budapešť a bezpečnost
V rámci českého pohledu na tuto problematiku, lze Budapešť označit za bezpečné a pro turisty víceméně bezproblémové město. Na druhou stranu je však třeba říci, že se zde můžete setkat s drobnou kriminalitou, nejčastěji pak kapesními krádežemi. Situace je prakticky totožná jako v Praze. Pokud se tedy chcete vyhnout okradení, dodržujte klasická doporučení, jaká znáte z našich končin. Stane-li se náhodou, že budete okradeni, nebo se stanete obětí jiného trestného činu a máte v úmyslu situaci řešit, je nezbytné v prvním kroku kontaktovat maďarskou policii (maďarsky Rendőrség). Její telefonní číslo je 107. Využít lze též jednotné číslo Evropské unie pro tísňové volání 112. Číslo na zdravotní záchrannou službu je 104, na hasiče potom 105.
Máte-li v plánu do Maďarska vycestovat, nebo tam už jste a potřebujete zjistit aktuální informace o bezpečnostní situaci, nebo čemkoliv, co se týká pobytu českých občanů v této zemi, navštivte buď stránky Ministerstva zahraničních věcí ČR – Maďarsko: Specifika, bezpečnostní situace, doporučení turistům, nebo přímo stránky Velvyslanectví ČR v Budapešti.
Co musíte v Budapešti ochutnat
Když už Budapešť navštívíte, rozhodně byste neměli vynechat ochutnávku pokladů maďarské gastronomie. Vězte, že je z čeho vybírat. Ochutnat můžete typické maďarské polévky, hlavní jídla, dezerty, nápoje a jiné druhy pokrmů. Naprostou nutností je vyzkoušet gulyásleves – guláš (u nás jí říkáme gulášová polévka), pörkölt – perkelt (u nás mu říkáme guláš), halászlé (ostrá polévka z ryb), székelygulyás (segedín), csabai kolbász (čabajka), Dobos torta (Dobošův dort), flódni (dezert maďarských židů) a Tokaji (Tokajské víno). Ideální příležitostí pro ochutnání těchto a mnoha dalších maďarských specialit jsou každoročně pořádané vánoční trhy, na kterých naleznete nepřeberné množství stánků s jídlem.
A odkud, že se maďarská kuchyně vlastně vzala? Její základní kámen položily kočovné maďarské kmeny, které na dnešní území Maďarska přišly v 9. století našeho letopočtu. Odtud pochází i tolik oblíbené a pro Maďary typické vaření ve velkých kotlích nad otevřeným ohněm. Během následujících staletí na ni pak působily nejrůznější národní a etnické vlivy. Ty zcela nejzásadnější promlouvali v době, kdy byla země pod nadvládou Osmanské říše (turecká kuchyně) a v době kdy byla země součástí Rakousko-Uherské monarchie (rakouská kuchyně).
Lázeňství
Jedním z hlavních turistických lákadel Budapešti jsou geotermální lázně. Ty jsou s městem, respektive osídlením této oblasti úzce spojeny již od nepaměti. Jedním z hlavních důvodů proč Římané tuto oblast kdysi osídlili a vybudovali zde rozsáhlé město zvané Aquincum, byly právě zdejší vydatné termální prameny. Aquincum bylo ve své době velmi důležité centrum celého regionu a Římané v něm měli vybudovaný rozsáhlý komplex lázní. Ruiny tohoto města můžete vidět v někdejším Starém Budíně. Druhá vlna rozsáhlého budování lázeňských komplexů přišla s obsazením země Osmanskou říší. Některé lázně z té doby, jako například Király fürdő z roku 1565, jsou dodnes funkční a veřejnosti běžně přístupné. Třetí vlna se pak konala na konci devatenáctého a začátku dvacátého století, kdy vznikly mimo jiné i největší léčebné lázně Evropy Széchenyi fürdő. V té době také Budapešť získala jedno ze svých mnoha přízvisek, a to „Město lázní“.
V současnosti jsou budapešťské lázeňské komplexy využívány jak k vyloženě léčebným, tak k rekreačním a relaxačním účelům. Mezi samotnými Maďary jsou oblíbené především u starších generací. Pro více informací navštivte stránku Lázně v Budapešti.
Architektura a významné stavby
Budapešť patří mezi ta města, která se mohou pochlubit neobyčejně krásnou architekturou a množstvím památek, z nichž mnohé jsou naprosto unikátní. Není proto žádným překvapením, že je Budapešť (respektive některé její části a památky) zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Konkrétně se jedná o gotický Budínský hrad společně s Hradní čtvrtí, obě nábřeží Dunaje a Andrássyho třídu s Náměstním hrdinů a Jubilejní linkou metra. Na seznam byly tyto budovy a lokace zařazeny díky svému významnému podílu na vývoji architektury v mnoha historických obdobích, jedinečné městské krajině a tomu, že dokumentují důležité historické okamžiky maďarského hlavního města.
Památky UNESCO však nejsou ani zdaleka vším, co může svým návštěvníkům tato maďarská metropole nabídnout. Z těch dalších významných pamětihodností jmenujme alespoň ruiny dva tisíce let starého antického města Aquincum, majestátní Budapešťský parlament, největší evropský židovský svatostánek Velkou synagogu, Baziliku svatého Štěpána a překrásný Řetězový most. To jsou však jen ty nejznámější z celé řady zdejších památek a pamětihodností. Další informace najdete na stránkách Památky v Budapešti a Mosty a ostrovy v Budapešti.
Maďarština
To že patří Maďarština mezi takzvané ugrofinské jazyky, je dnes již poměrně známým faktem. Do této jazykové rodiny patří kupříkladu i chantyjština, mansijština, finština a estonština. Tento jazyk je postaven na naprosto jiných základech, než Evropany používané germánské, románské a slovanské jazyky, čímž se stává pro prakticky kohokoliv, kdo jím nemluví, naprosto nesrozumitelným a nepochopitelným. Jazyková vybavenost Maďarů je obecně dosti slabá a tak nelze čekat, že byste se v této zemi běžně domluvili anglicky. To však až zase tak moc neplatí pro Budapešť samotnou. Nelze sice říci, že se zde domluvíte anglicky tak dobře jako turisti u nás v Praze, ale u mladších ročníků máte poměrně velikou šanci, že budou angličtinu aspoň na základní úrovni ovládat.
Přesto se vám však může hodit znalost alespoň základních zdvořilostních a dorozumívacích frází. Nedokonalé výslovnosti se nemusíte bát. Maďaři jsou vřelý a srdečný národ a jsou si moc dobře vědomi toho, že je jejich jazyk komplikovaný a jiný. Vaši snahu říci alespoň něco maďarsky ocení.
Nejzákladnější maďarská slova a fráze
| Česky | Maďarsky |
| Ano | Igen |
| Ne | Nem |
| Dobré ráno | Jó reggelt |
| Dobrý den | Jó napot |
| Dobrý večer | Jó estét |
| Nashledanou | Viszontlátásra |
| Děkuji | Köszönöm |
| Promiňte | Elnézést |
| Na zdraví | Egészségére |
| Dobrou chuť | Jó etvágyat |
| 1 | Egy |
| 2 | Kettö |
| 3 | Három |
| 4 | Négy |
| 5 | Öt |
| 6 | Hat |
| 7 | Hét |
| 8 | Nyolc |
| 9 | Kilenc |
| 10 | Tíz |
Městská hromadná doprava
Fungování prostředků městské hromadné dopravy zajišťuje Budapešťský dopravní podnik BKV. Organizaci a integraci městské hromadné dopravy a dopravy jako takové pak řídí Centrum pro dopravu v Budapešti BKK. MHD v Budapešti je obsluhováno 4 linkami metra, 264 autobusovými linkami, 33 tramvajovými linkami, 15 trolejbusovými linkami, 5 příměstskými vlakovými linkami, 4 lodními linkami a několika dalšími typy přidružených dopravních prostředků. V průměru jsou pomocí prostředků MHD každý den přepraveny zhruba 4 miliony cestujících, což představuje zhruba dvě třetiny všech přepravovaných osob. Zbývající třetina připadá na osobní automobilovou dopravu. Cílem BKK je do roku 2030 změnit tyto statistiky na poměr 4:1 ve prospěch hromadné dopravy.
Historie města Budapešť
Přestože Budapešť tak jak ji známe a vnímáme dnes, vznikla formálně až v druhé polovině devatenáctého století (konkrétně 1. Ledna 1873) spojením Pešti, Starého Budína a Budína, fakticky se jedná o starobylé město, ve kterém můžeme vidět památky staré i dva tisíce let. Pojďme si nyní říci něco málo o jednotlivých historických obdobích tohoto města.
První osídlení a příchod Římanů
Poprvé byla oblast dnešní Budapešti prokazatelně osídlena už v 1. století před naším letopočtem, kdy se u termálních pramenů pod Gellértovým vrchem usadili Keltové. Na konci 1. století našeho letopočtu přicházejí Římané a zakládají vojenský tábor Aquincum. Jeho význam během pár desítek vzrostl natolik, že se roku 106 stalo hlavním městem Dolní Panonie. Z původního dřevěného vojenského tábora tak zakrátko vyrostlo plnohodnotné z kamene vybudované město s obytnými domy, úřednickými stavbami, chrámy a lázněmi. Když byl rozkvět Aquinca na vrcholu, žilo zde okolo 15 tisíc obyvatel (některé zdroje mluví dokonce o 20 tisících). Na přelomu 3. a 4. století začal význam města postupně upadat. S úpadkem Říše římské a začínajícím stěhováním národů raného středověku Římané v první polovině 5. století město nadobro opouštějí. To se společně s celou Dolní Panonií muselo v následujících více než 400 letech potýkat s nájezdy Hunů, Ostrogótů, Avarů, Langobardů a Slovanů.
Příchod Maďarů a období středověku
Oficiálním rokem příchodu Maďarů vedených knížetem Arpádem do někdejší Panonie je rok 896. Jako své sídlo si Arpád zvolil 48 kilometrů dlouhý dunajský ostrov Csepel. Ten svým severním koncem částečně zasahuje na dnešní území Budapeště, a to v její jižní části. Krátce na to v 10. století byl založen Budín (dnes pojmenovaný Starý Budín), který se později stal jedním z hlavních sídel uherských vladařů. Pešť na druhém břehu Dunaje oficiálně vznikla až roku 1148, avšak její území bylo prokazatelně osídleno již dříve.
Velkým zásahem do nadějného rozvoje celé země byl devastující vpád Mongolů do Evropy. V reakci na to poručil uherský král Béla IV. vystavět na celém území nedobytné hrady. Jeden takový vyrostl i na Hradním vrchu jižně od Budína a od 13. do 16. století sloužil jako sídlo uherských králů. V okolí hradu postupně vzniklo rozsáhlé město, které převzalo jméno Budín. Proto vzniklo také pozdější rozdělení a pojmenování Budín a Starý Budín. V době kdy uherským zemím vládl rod Jagellonců, žilo v celém trojměstí až 30 tisíc obyvatel, což z něj dělalo jedno z největších středoevropských sídel středověku.
Doba nadvlády Osmanské říše
Roku 1526 prohrál uherský, český a chorvatský král Ludvík Jagellonský bitvu u Moháče s Turky, čímž uvrhl celou zemi na dalších více než 150 let pod nadvládu Osmanské říše. Budín se během krátké doby proměnil z rozvíjející se metropole na provinční město ležící na okraji zájmu. Nadvláda Turků měla mimo jiné i velký vliv na architekturu a národnostní složení obyvatelstva města. Řada křesťanských svatostánků byla buď zbořena, nebo přebudována na mešity. Docházelo též k rozsáhlému budování lázní, z nichž některé dodnes stojí a fungují. Značná část maďarského a německého obyvatelstva město opustila a místo nich se do něj nastěhovalo mnoho národnostních menšin z jihovýchodní Evropy, z nichž největší část tvořili Srbové.
Období nadvlády Habsburků
V roce 1686 začalo Budín obléhat habsburské vojsko a po dlouhých šesti týdnech ho také dobylo a nadobro odtud vyhnalo Turky. Po vyhnání Turků z Uher začalo město opět vzkvétat a na přelomu 18. a 19. století žilo v celém trojměstí okolo 40 tisíc obyvatel. Mamutí podíl na rozvoji města a výstavbě mnoha významných staveb měl hrabě István Széchenyi, který mimo jiné přišel s myšlenkou zbudovat první most přes řeku Dunaj. Ten dnes známe pod jménem Řetězový most, nebo také Széchenyiho most. Během maďarského povstání v polovině 19. století došlo k prvnímu sjednocení trojměstí, čímž fakticky poprvé vznikla Budapešť. Tento stav však neměl dlouhého trvání. Po potlačení krátce trvajícího povstání bylo sjednocení trojměstí odvoláno. Nedlouho na to však v roce 1867 došlo k rakousko-maďarskému vyrovnání, uznání existence maďarského státu a 1. ledna 1873 též k definitivnímu sjednocení měst a vzniku Budapešti.
Zlaté 19. století
Navzdory nemalým problémům mezi Rakouskem a Uhry bylo 19. století pro Budapešť zlatým věkem. Nebývalý rozmach zažila především někdejší Pešť. Vyrostly zde náměstí, parky, muzea, bulváry, nádraží, továrny a další významné stavby. Řada z nich byla vybudována při příležitosti oslav tisíce let od příchodu Maďarů do země, která se konala v roce 1896. Neméně významné byly i demografické změny. V průběhu 19. století vzrostl obyvatel Pešti na dvacetinásobek. Kromě Maďarů tvořili nezanedbatelnou část obyvatelstva Němci, Židé a Slováci.
Doba meziválečná
První světová válka znamenala pro Uhersko (Maďarsko) těžkou ránu. Prohra a rozpad Rakouska-Uherska a následné uzavření Trianonské dohody krom jiného znamenaly, že tato země přišla o více než dvě třetiny svého někdejšího území. Tento stav negativně ovlivnil i rozvoj Budapešti, který byl značně zpomalen. Přesto se však nadále rozvíjela a dle oficiálních statistik počet jejích obyvatel roku 1930 poprvé překročil hranici 1 milionu.
Druhá světová válka
Zatímco se město a celá země vzpamatovávaly z první světové války, přišla druhá světová válka, a ta k nim nebyla nijak přívětivější. V průběhu války odvezli z celé země nacisté do vyhlazovacích táborů okolo 440 tisíc maďarských židů, z nichž se zpět vrátil jen nepatrný zlomek. Pro připomenutí zmiňme, že židé v Budapešti představovali jednu z nejvýznamnějších menšin.
Obrovské materiální škody pak přišly na konci války. Ustupující německá armáda nejprve odstřelila všechny mosty přes Dunaj a zabarikádovala se na Hradním a Gellértově vrchu. Následné zuřivé boje trvaly půl roku a nechaly za sebou nesmazatelné stopy. Spojenci ve snaze porazit Němce museli postupovat tak vehementně až prakticky celou Hradní čtvrť srovnali se zemí. Po osvobození města Rudou armádou (13. 2. 1945) sice bylo přistoupeno k velmi nákladným renovačním pracím, avšak rozpočet ani zdaleka nedovoloval uvést vše do původního stavu. To se týkalo především obnovy mostů. Jediný, který si zachoval svou původní podobu z doby před odstřelem německou armádou, je Most svobody. Všechny ostatní včetně Řetězového mostu a Alžbětina mostu nemají svou původní podobu a při jejich obnově muselo být přistoupeno k úsporným opatřením.
Období komunismu
Relativně krátce po skončení války se Maďarsko dostalo, stejně jako prakticky všechny východoevropské a středoevropské státy, do područí komunismu a Sovětského svazu. Oficiální nástup komunismu započal roku 1949, kdy vznikla Lidová republika Maďarsko. Krátce na to byla řada historických budov označena za symboly minulých režimů a dle toho s nimi bylo také nakládáno. Největší škody utrpěl Budínský hrad, který byl v průběhu 50. let postupně vyrabován a jehož interiéry byly totálně zničeny.
Dne 23. října 1956 se v Budapešti uskutečnila velká demonstrace požadující po vládnoucí komunistické straně demokratický způsob vládnutí. Požadavkům revoluce bylo nakrátko vyhověno, avšak nedlouho na to začala sovětská okupace. Během několika málo dní byla revoluce pomocí sovětských tanků krvavě potlačena a o život přišlo přes 3 tisíce lidí.
Následující 60. až 80. léta byla pro Budapešť a Maďarsko jistým štěstím v neštěstí. Komunistická strana pod vedení Jánose Kádára přistoupila k jistým liberálním ústupkům nad rámec komunistického dogmatu. Díky tomu je toto období země označováno jako „gulášový socialismus“. Konkrétně pro Budapešť to znamenalo pokračující práce na památkách poničených během druhé světové války. V průběhu 80. let se také počet obyvatel města vyhoupl na své historické maximum a atakoval hranici 2,1 milionu.
Nadvláda komunismu v Maďarsku definitivně padla 25. března roku 1990, kdy se konalo první kolo svobodných demokratických voleb.
Budapešť se dostává na seznam UNESCO
Budapešť se na seznam světového kulturního dědictví UNESCO dostala poprvé v roce 1987, kdy se na seznam dostal Budínský hrad s přilehlou hradní čtvrtí a obě dunajská nábřeží. K rozšíření zahrnutých památek pak došlo roku 2002. Tehdy přibyla Andrássyho třída společně s pod ní vedoucí takzvanou Jubilejní linkou metra.
