Budínský hrad (maďarsky Budai Vár, nebo Budavári Palota) je dominantou a nejvýznamnější památkou Budína. Jedná se o rozsáhlý komplex paláců a budov, který svým způsobem tvoří samostatné město ve městě a v tomto ohledu není nepodobný Pražskému hradu. Jeho historie sahá až do 13. století, byť dnešní hlavní barokní palác pochází z druhé poloviny 18. století. Je bývalým sídlem uherských králů a proto se lze setkat i s pojmenováními Královský palác (maďarsky Királyi-palota) nebo Královský hrad (maďarsky Királyi Vár).
Leží na jižním cípu Hradního vrchu a obklopuje ho historická čtvrť zvaná Hradní čtvrť (maďarsky Várnegyed), která je hojně navštěvovaná turisty pro své středověké, barokní a novoklasicistní paláce, muzea, svatostánky, domy a jiné památky. Ta je ostatně společně s Budínským hradem součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Areál hradu je volně přístupný, přičemž v jednotlivých palácích se nachází významné národní i městské kulturní instituce, a to konkrétně Maďarská národní galerie, Muzeum historie (Hradní muzeum) a Széchenyiho národní knihovna.
Co je zde k vidění
Kromě šesti výstavních palácových budov s muzei se zde nachází dvě překrásné vyhlídkové terasy (Savojská terasa a Rybářská terasa) a celá řada výjimečných soch, mezi které patří Pomník prince Evžena Savojského, Fontána rybařících dětí, Turul, Tünde, Kašna krále Matyáše, Lvi, Vojna a Mír a Kůň s pastevcem.
Jak se na Budínský hrad dostat
Adresa: Szent György tér 2, 1014, Budapešť
- Pěšky: Nejlepší a nejrychlejší cesta pěšky vede do kopce přes park od Dunaje na hrad.
- Lanovkou: Z náměstí Clark Ádám tér u Széchenyiho řetězového mostu pod kopcem jezdí až nahoru na hrad historická pozemní lanovka Budavári Sikló.
- Autobusem: Na severní straně Budínského hradu se nachází autobusová zastávka Dísz tér, kde zastavují autobusy číslo 16, 16A, 116, 216 a 916.
Vstupné
Samotný areál hradu je přístupný zcela bez omezení a zdarma. Vstupné se platí jen při návštěvě Maďarské národní galerie a Muzea historie. Informace o vstupném do těchto institucí najdete níže v tomto článku.
Maďarská národní galerie
Maďarská národní galerie (maďarsky Magyar Némzeti Galéria) sídlí v celkem čtyřech budovách Budínského hradu, a to v budovách A, B, C a D. Vystavena jsou zde umělecká díla maďarských umělců (působících doma i v zahraničí) od středověku, přes renesanci, gotiku a baroko až po současnost.
Vstupné
- Dospělí: 4200 HUF
- Dětí a studenti od 6 do 26 let: 2100 HUF
- Senioři od 62 do 70 let: 2100 HUF
- Děti do 6 let a senioři nad 70 let: Zdarma
Otevírací doba
- Pondělí: Zavřeno
- Úterý až Neděle: 10:00-18:00
Muzeum historie
V prostorách Muzea historie (maďarsky Vármúzeum) v budově E Budínského hradu mohou návštěvníci obdivovat zrekonstruované středověké prostory samotného paláce , bývalou hradní kapli či gotický sál. Mezi nejzajímavější exponáty potom patří hedvábná tapisérie s uhersko-anjouovským erbem a gotické sochy.
Vstupné
- Dospělí: 3800 HUF
- Dětí a studenti od 6 do 26 let: 1900 HUF
- Senioři od 62 do 70 let: 1900 HUF
- Děti do 6 let a senioři nad 70 let: Zdarma
Otevírací doba
- Pondělí: Zavřeno
- Úterý až Neděle: 10:00-18:00
Historie Budínského hradu
Budínský hrad má velmi dlouhou a komplikovanou historii a nemá smysl se jí zde detailně věnovat, protože by to lehce stačilo na vydání velmi obsáhlé knihy. Jeho historii tedy sepíšeme v krátkých bodech s důrazem na ty nejpodstatnější dějinné okamžiky a období.
- Zcela první hrad zde nechal postavit uherský král Béla IV. v letech 1247 až 1265, avšak z tohoto období nepochází žádná známá část současného hradu.
- Nejstarší známé části Budínského hradu tvoří gotické části vystavěné v průběhu 14. století za vlády anjouských panovníků Štěpána z Anjou a Ludvíka I.
- V první polovině 15. století za vlády Zikmunda Lucemburského byl hrad velikostně významně rozšířen a stal se z něj největší komplex gotických paláců na světě.
- Největší rozkvět zažíval Budínský hrad za vlády Matyáše Korvína v druhé polovině 15. století. Ten komplex sice nijak významně nerozšiřoval, ale místo toho ho velmi honosně přestavoval v renesančním stylu.
- Relativně krátká vláda Jagellonců přinesla hradu stagnaci a následná bitva u Moháče v roce 1526 způsobila odchod vládnoucích Habsburků z Budína a s tím související úpadek hradu a celého města.
- V roce 1541 Osmanská armáda definitivně uchvátila město a pochopitelně i Budínský hrad. Turci se o něj příliš nestarali, ale také ho nijak neničili a významně nepřestavovali. Osudným se hradu stal rok 1686, kdy byl při dobývání a vyhánění Turků prakticky srovnán se zemí.
- Na začátku 18. století byl na místě hradu postaven menší barokní palác, který při bojích v polovině 19. století vyhořel, načež byl znovu obnoven.
- V letech 1875 až 1912 bylo na popud uherské vlády vybudováno majestátní královské sídlo, které se inspirovalo ostatními evropskými královskými sídly s cílem je předčít. Po znovuotevření se stal Budínský hrad jedním z nejpřepychovějších a nejrozsáhlejších panovnických sídel na světě.
- Během druhé světové války měl hrad po dlouhou dobu štěstí a vyhýbaly se mu jakékoliv zásadní újmy, což se změnilo roku 1944, kdy se stal cílem bombardovacích perutí spojenců. Jeho části, které unikly přímému zásahu a nespadly, se dočkaly alespoň vyhoření.
- Po skončení druhé světové války a nástupu komunismu se hrad v roce 1968 dočkal obnovy, která ovšem byla sama o sobě katastrofou. Především z finančních, ale také ideologicko-politických důvodů byl hrad rekonstruován s trochou nadsázky jako bytový panelový dům, což je na něm znát až do dnešních dnů.
- Pod tlakem mnoha odborníků, politiků a široké veřejnosti se maďarští političtí představitelé i organizace UNESCO v roce 2006 zavázali učinit kroky k maximální možné obnově Budínského hradu do jeho předválečné podoby.
Shrnutí základních informací
- Vznikl již v průběhu třináctého století a jeho nejstarší části pochází ze století čtrnáctého
- Je vystavěn v kombinaci gotické, renesanční a barokní architektury
- Jeho současná podoba pochází z přelomu 19. a 20. století
- Celý komplex se skládá z šesti paláců
- Jeho podlahová plocha činí 4,7 milionu metrů čtverečních
- Nazýván je také Královský hrad
- Je přirozeným centrem a nejvýznamnější památkou Hradní čtvrti
- Od roku 1987 je zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO
- Areál je dobře dostupný a veřejnosti je volně přístupný zdarma
- V současnosti v jeho prostorách sídlí Maďarská národní galerie, Muzeum historie a Széchenyiho národní knihovna
Co se nachází v blízkosti
- 0 m – Maďarská národní galerie
- 0 m – Socha Evžena Savojského
- 0 m – Nádvoří Hunyadi
- 0 m – Socha turula
- 0 m – Fontána rybařících dětí
- 0 m – Lví nádvoří
- 220 m severně – Pozemní lanovka
- 400 m – Jižní Rondella
- 600 m severně – Nultý kilometrovník
- 650 severně – Muzeum maďarského užitého lidového umění
- 750 m severozápadně – Palác De la Motte
- 800 m východně – Palác strážců
- 800 m severozápadně – Památník války za nezávislost
- 850 m severozápadně – Rybářská bašta
- 850 severovýchodně – Řetězový most
- 950 m severozápadně – Socha svatého Štěpána
- 1 km severozápadně – Chrám svatého Matyáše
- 1 km severozápadně – Sloup Nejsvětější Trojice
- 1,1 km jihovýchodně – Semmelweisovo muzeum historie medicíny
- 1,1 km západně – Socha Rózy Déryné
- 1,2 km severovýchodně – Socha hraběte Istvána Széchenyiho
- 1,2 km severně – Kostel reformované církve na náměstí Szilágyi Dezső
- 1,3 km jihovýchodně – Muzeum pohádek
- 1,3 km západně – Národní divadelní muzeum
- 1,5 km jižně – Věž Mace
*vzdálenosti udávají nutnou cestu pro dosažení daného místa pěšky, jednotlivé směry jsou pak orientační
Oficiální webové stránky: https://budavar.hu/budai-var/
Mapa – Budínský hrad
