Lázně Gellért, celým názvem přeloženým doslovně z maďarštiny potom Gellértovy léčebné lázně (Gellért gyógyfürdő), jsou bezesporu druhé nejslavnější v Budapešti po Lázních Széchenyi. Svou historii začaly psát již ve 13. století, ale jejich dnešní pojmenování, podoba a věhlas pochází z let 1912-1918, kdy byly vystavěny společně se stejnojmenným luxusním secesním hotelem. Ačkoliv jsou dodnes součástí tohoto hotelu, jsou zcela běžně přístupné i široké veřejnosti. Nejsou sice tak rozlehlé jako již zmiňované Széchenyiho lázně, ale stále se řadí mezi největší městské lázně v Evropě a jejich secesní výzdobě se může rovnat jen máloco.
Bazény a vybavení
Celkem se zde nachází 13 bazénů. Z toho jsou 3 venkovní – vířivkový se zážitkovými prvky (hloubka 1 metr, teplota vody 30 °C), s umělým vlnobitím (hloubka 0,4-2,75 metru, teplota vody 26 °C) a dětský (hloubka 0,4 metru, teplota vody 30 °C). Z 10 vnitřních bazénů je jich 8 léčebných s teplotou vody od 26 do 38 °C. Dva zbylé jsou větší a konkrétně se jedná o bazén vířivkový (hloubka 0,8-2 metry, teplota vody 26 °C) a sedací (hloubka 1 metr, teplota vody 30 °C). Samozřejmostí v komplexu jsou pak sauny, parní komory a široká nabídka léčebných a wellness služeb.
Prameny
Třináct zdejších bazénů napájí vodou třináct termálních pramenů z bezprostředně sousedícího Vrchu Gellért. Ty jsou bohaté na hořčík, sodík, hydrokarbonáty, chloridy, siřičitany a fluoridy. Léčena jsou zde především onemocnění a zranění pohybového aparátu, ale také dýchací, oběhové a gynekologické obtíže.
Otevírací doba
- Každý den: 9:00-19:00
- Sauny a parní komory: 10:00-18:00
- Pokladna se zavírá hodinu před uzavřením, tedy v 18:00
- Bazény se uzavírají 20 minut před uzavřením, tedy v 18:40
Vstupné
|
Pondělí až čtvrtek |
Pátek a víkendy |
Svátky |
|
|
Celodenní vstupné |
9400 HUF |
10900 HUF |
11900 HUF |
|
Soukromá koupel pro 2 osoby (90 minut) |
16600 HUF |
||
Architektura
Termální lázně Gellért se mohou pochlubit opravdu jedinečnou pozdně secesní architekturou s barokními prvky. Autory jejich návrhu byli pánové Artúr Sebestyén, Ármin Hegedűs a Isidor Sterk. Jsou vystavěny zrcadlovým způsobem, kdy je levá polovina totožná s tou pravou, ale naopak. To je zapříčiněno původním striktním rozdělením lázní na mužskou a ženskou část (to bylo v roce 2013 definitivně zrušeno). Areálu vévodí centrální hala s bazénem dlouhá 74 metrů a široká 11 metrů, nad kterou se klene barevně prosklený strop. V prostorách lázní je skutečně značné množství uměleckých předmětů a výzdoby, jako jsou sloupy, vitrážová okna, sochy, mozaiky a exkluzivní porcelánové obklady legendární pešťské porcelánky Zsolnay.
Historie Lázní Gellért
Lázně Gellért mají poměrně dlouhou a barvitou historii. Prokazatelně první lázně se špitálem zde vznikly již za vlády krále Ondřeje II. Uherského ve 13. století. Po obsazení města Osmany zde lázně provozovali oni a po jejich poražení a vyhnání je převzal do správy rodinný lékař císaře Leopolda I. Z té doby pochází také jejich první pojmenování Bahnité lázně (Sárosfürdő). Důvodem byl jemný bahenní kal obsažený ve vodě z pramenů, který se usazoval na dnech bazénů. V roce 1718 byly lázně prodány tehdejšímu městu Budín a o necelých sto let později v roce 1809 opět přešly do soukromého vlastnictví.
Na přelomu 19. a 20. století probíhala v Budapešti čilá výstavba, což mělo za následek, že šla budova lázní v roce 1897 k zemi kvůli výstavbě Mostu svobody. Pozemek i s prameny byl následně vyvlastněn za účelem výstavby nového luxusního hotelu s lázněmi. Hotel Gellért a Lázně Gellért se začaly stavět roku 1912 a své brány návštěvníkům otevřely na konci první světové války v roce 1918. Exkluzivní secesní komplex byl tehdy nejmodernější v Evropě a nabízel na tu dobu špičkové lékařské technologie. Roku 1927 se komplex rozšířil o venkovní část postavenou na místě někdejšího lázeňského parku. V rámci nich se již tehdy zprovoznil bazén s vlnobitím. O sedm let později roku 1934 pak přibyla i vířivka s barevným podvodní osvětlením.
Jako mnoho jiných budov ve městě i Lázně Gellért byly během druhé světové války masivně poškozeny a i když se otevřely ještě v roce 1945 po skončení války, opravy se protáhly až do roku 1961. Od té doby prošly lázně několika rekonstrukcemi, přičemž ta poslední rozsáhlá proběhla v letech 2007 až 2008.
Adresa: Kelenhegyi út 4, 1118, Budapešť
Oficiální webové stránky: https://www.gellertbath.hu/ (anglicky)
Co se nachází v blízkosti
- 200 m severně – Skalní kaple
- 230 m severně – Jeskyně ve Vrchu Gellért
- 250 m severovýchodně – Most svobody
- 350 m jižně – Kostel svatého Imreho
- 650 severozápadně – Citadella na Vrchu Gellért
- 700 m severozápadně – Lázně Rudas
- 700 m severovýchodně – Velká tržnice
- 700 m severozápadně – Socha svobody
- 850 m severozápadně – Pomník svatého Gerarda
- 900 m severovýchodně – Lví dům
- 1,1 km severně – Socha Alžběty Bavorské
- 1,1 km severovýchodně – Maďarské národní muzeum
- 1,1 km severně – Alžbětin most
- 1,2 km severně – Muzeum pohádek
- 1,2 km severovýchodně – Univerzitní kostel
- 1,3 km severně – Kostel Panny Marie
- 1,4 km jihovýchodně – Nábřeží Nehru
- 1,5 kilometru jihozápadně – Budínské arboretum
*vzdálenosti udávají nutnou cestu pro dosažení daného místa pěšky, jednotlivé směry jsou pak orientační
Mapa – Lázně Gellért
