Mosty a ostrovy v Budapešti

Budapešť je neoddělitelně spjata s řekou Dunaj, a proto zde nalezneme i řadu mostů a ostrovů, které jsou nedílnou součástí panoramatu města a zdejšího života. Dunaj Budapeští protéká v délce zhruba třiceti kilometrů a je zde překlenuta celkem 7 mosty (rozuměj za zmínku stojícími mosty). Některé z nich jako například Řetězový most, jsou vyhledávanými turistickými atrakcemi. Pokud bychom šli z jihu na sever, narazili bychom postupně na Rákócziho most, Petőfiho most, Most Svobody, Alžbětin most, Řetězový most, Markétin most a Arpádův most. Počet budapešťských ostrovů je pak totožný s počtem mostů, tedy 7. Za zmínku stojí především Markétin ostrov a ostrov Csepel, který je největším dunajským ostrovem v Maďarsku s úctyhodnou rozlohou 257 kilometrů čtverečních (na území Budapešti leží je jeho severní část). Nyní si pojďme představit některé mosty a ostrovy v Budapešti detailněji.

Mosty a ostrovy v Budapešti

Řetězový most

Řetězový most přes Dunaj je jedním z největších symbolů Budapešti a největší zásluhy na jeho vybudování má maďarský státník a mecenáš István Széchenyi, podle něhož je most také v maďarštině pojmenován – Széchenyi Lánchíd. S jeho stavbou se začalo v roce 1839 a dokončen byl o deset let později.

Most samotný se nachází v samotném centru města a navazuje na něj tunel vedoucí pod Budínským hradem. Technicky se nejedná o most řetězový, ale o most visutý. Dlouhý je téměř 400 metrů a mezi dvěma přes 88 metrů vysokými pilíři má jeho rozpětí 202 metrů.  Ve středu mostu se nachází vozovka pro motorová vozidla, po obou stranách pak nalezneme chodníky pro pěší. Most střeží z obou stran dvojice lvů. Traduje se, že tito lvi nemají jazyky, avšak pravdou je, že tyto jazyky pouze nejsou vidět zespoda z pohledu pozorovatele stojícího na mostě, protože jsou ukryty uvnitř otevřených lvích tlam. Na budínské straně mostu na malém náměstí pak nalezneme oválnou sochu, což je takzvaný maďarský nultý kilometrovník. Od něj se měří veškeré silniční vzdálenosti v Maďarsku.

Řetězový most

Pod stavbou Řetězového mostu jsou podepsáni především pánové William Clark, který most navrhl a Adam Clark (nebyli nijak spřízněni), který dohlížel na jeho výstavbu. Adam Clark přitom navrhoval také již zmiňovaný tunel, který na most navazuje.

Most svobody

Most svobody je překrásný ocelový most ve stylu Eiffelovy věže v Paříži umístěný přibližně 1,5 kilometru jihovýchodním směrem od slavnějšího Řetězového mostu. Dříve nesl jméno císaře Františka Josefa I., který se také osobně účastnil jeho slavnostního otevření na konci 19. století. Stejně jako ostatní budapešťské mosty byl i tento na konci druhé světové války odstřelen ustupující německou armádou. Opraven byl hned rok po konci války, a to jako první ze všech. Jako jediný si též zachoval svou původní podobu.

Most svobody

Na jednom jeho konci nalezneme proslulou Velkou tržnici, na tom opačném pak úpatí vrchu Gellért a věhlasné lázně Gellért.

Délka a šířka mostu přesahují 333, respektive 20 metrů. Most je ozdoben erby a na vrcholcích čtyř majestátních pilířů mostu sedí mytická ptačí stvoření turulové. Zajímavostí pak je, že pod tímto mostem nalezneme nejhlubší místo Dunaje v rámci města Budapešť.

Alžbětin most

Alžbětin most se nachází mezi Řetězovým mostem a Mostem svobody u severovýchodní paty vrchu Gellért. Je pojmenován po Alžbětě Bavorské (zvané Sissi), choti císaře Františka Josefa I. Vybudován byl již 1903, avšak stejně jako ostatní mosty v Budapešti byl i on odstřelen wehrmachtem ustupujícím před blížící se ruskou armádou na konci druhé světové války. Jeho původní vzhled nebyl zachován a jeho dnešní podoba je výsledkem obnovy z roku 1964. Důvodem je, že rekonstrukce původně značně zdobeného a okázalého mostu by byla příliš nákladná, a tak bylo přistoupeno k úspornější jednoduše řešené variantě.

Alžbětin most

Technicky se jedná o kabelový most dlouhý 380 metrů. Na šířku pak most měří téměř 28 metrů. V současnosti slouží výhradně pěším a automobilové dopravě, a to ve třech pruzích v obou směrech (v minulosti po něm jezdili i tramvaje a pruhy v obou směrech byly jen dva).

Markétin ostrov

Markétin ostrov je pro dnešní obyvatele Budapešti rájem odpočinku a sportu v centru města. Tento dva a půl kilometru dlouhý a až půl kilometru široký ostrov uprostřed Dunaje s rozlohou téměř kilometr čtvereční nabízí celou řadu možností, jak uniknout od shonu všedního dne. Na ostrově najdete například pětikilometrový běžecký okruh, dvě koupaliště, lázně, fotbalový stadion, tenisové kurty nebo atletický ovál. Na ostrově najdete také restauraci, mini zoo, japonskou zahradu a hrající fontánu.

Zcela původně se jmenoval Zaječí ostrov (pak ještě několikrát změnil jméno) a dokonce se ani nejednalo o ostrov jeden, ale o ostrovy tři. Ty byly propojeny až v 19. Století.

Markétin ostrovPrvní doklady o osídlení ostrova pocházejí již ze 12. století, kdy zde působil řád Maltézských rytířů. V následujícím století si zde své kláštery vystavěly řád dominikánů a řád františkánů. Ostatně v dominikánském klášteře zde pobývala také uherská princezna svatá Markéta, po níž je dnes ostrov pojmenován. Všechny církevní stavby však byly zcela zničeny Osmany během jejich nadvlády nad Maďarskem. V průběhu 19. a 20. století pak proběhlo propojení ostrovů a veškeré zvelebování ostrova, který je dnes možné obdivovat. Za zmínku pak ještě jistě stojí secesní vodárenská věž postavená v roce 1911, ve které je dnes galerie a na jejímž ochozu vznikla rozhledna.

Na Markétin ostrov se dostanete po Markétině (jižní cíp) a Arpádově mostě (severní cíp). Nachází se v severní části centra Budapešti na dohled od Parlamentu a Matyášova chrámu.